U hřbitovní zdi si musím stoupnout na špičky.
Strejda s tetou nás sem vždycky posadili, ať koukáme.
Někdo v dálce rozsvítil v obýváku.
Zpěv skřivánka zpívá mrtvým.

Nevyměníme tu výzdobu?
Však už budou Velikonoce.

Skloníme hlavy, ruce v klín.
Otče náš, poslouchej.
Za mamku.
Za taťku.
Za tetu.

Suchá výzdoba musí za zeď.
Kopce se rýsují v šeru.
Jako dračí hřbety.
Hlína tepe.

Proudy zimy ještě tečou kolem nás.
Narcis svítí ve tmě.
Kéž by jarní večery trvaly věčně.
Aspoň pro nás, co tu zbyli.